Zvrácená mysl jednoho temného člověka. Má černá duše nevěří ve světlo...
 

Kapitola 4.-trpělivost přináší trní

8. srpna 2012 v 19:40 | Marika |  Jiskřičky života
Tak, dlouho očekávaná, nekonečně okecávaná a slibovaná další kapitola je tady. Doufám, že okomentuje a přečte ji víc lidí než tu předchozí! Začíná to být hodně důležité pro další vývoj příběhu. Doufám, že jsem vás moc nezmátla a tak se dejte do čtení!
Kapitola 4.- trpělivost přináší trní


Čarodějka, jež dopadla na podlahu, si delikátně vykroutila promočený plášť přímo na podlahu. Potom řekla chladným naštvaným hlasem : "Nesnáším Anglii! Pořád tu jen prší!" Meruna se ušklíbl. Také nesnášel déšť. Vylezl tedy z pod stolu a poprvé se pořádně na čarodějku zadíval. Vypadala vcelku obyčejně, jen její oči prozrazovaly, že je z jiného světa. Jako kdyby měly svou hloubku, ve které se ztrácel. Uvědomil si, že je to ta dívka, která mu poslala dopis o žádost místa učitele lektvarů. Marion Malfoy.
Dále ho také upoutalo její oblečení, které vypadalo přesně jako na fotografii, s tím rozdílem, že tohle bylo celé promočené. I vlasy se jí přilepily k obličeji a celkově její vzhled vypadal "jako mokrá slepice". Ač si to Meruna uvědomil až teď, zamokřila mu bezmála celou pracovnu.
"Copak vy nejste z Anglie?" podivil se Meruna jejímu předchozímu výroku. "To ano," pronesla hrdě Marion, "jenže jsem většinu svého života strávila cestováním. Avšak jsem v mé rodné Anglii nebyla již pět let." Meruna se podivil ještě více. Byl z jejích slov zmatenější čím dál tím víc. Jak si vzpomněl, v jejích papírech stálo, že má dvacet jet, ale to není možné, bystrozorská škola, kterou studovala, se vychází právě ve dvaceti. Pokud mu bylo známo, jediná je v Anglii. Po válce se všechny ostatní zrušily.
Marion se netrpělivě ošila. Nesnášela čekání, ale někdy, jako třeba teď, je nezbytné. Musela počkat, až si ta osůbka (která očividně moc rozumu nepobrala) dá všechno dohromady. Meruna pokýval hlavou a řekl: "posaďte se." "Ne, děkuji. Raději postojím." Odvětila způsobně Marion. Meruna jen pokrčil rameny a sám se usadil. "Dáte si aspoň čaj?" zkusil to znovu. Dočkal se však pouze negativní reakce z Marioniny strany.
Meruna neváhal a hned podstrčil Marion smlouvu na pracovní úvazek. Ona si ji přečetla a pokývala hlavou. Vzápětí zalovila v plášti a vytáhla krásný, černý a lesklý brk. Podepsala se a vrátila smlouvu Merunovi. Ten se usmál a smlouvu hodil mezi další papíry. "Teď vás zavedu do vašich komnat," řekl Meruna s důležitým tónem v hlase. Marion měla co dělat, aby nevyprskla smíchy, ale ovládla se, takže si Meruna ničeho nevšiml.
Její komnaty, jak je Meruna důležitě nazval, vypadaly zdánlivě jako obyčejná místnost ve sklepení, s tím rozdílem, že vybavení bylo tak trochu strohé. Nacházel se zde pouze pracovní stůl, dvě židle, jedno křeslo u krbu a pár polic na stěnách. Jak si Marion všimla, v místnosti nebylo jediné okno a podle toho tady byla značná míra vlhkosti. Meruna jí ale pokynul rukou dál, do dalších dvou dveří. Marion k nim dychtivě přiskočila a doufala, že místnosti, nacházející se za nimi, budou o něco lepší než tahle.
Otevřela první dveře a ocitla se v místnosti, kde se podle jejího názoru nacházel sklad a výrobna lektvarů. Rozhodla se, že míru rozmanitosti tekutin v lahvičkách prozkoumá později. Vydala se tedy do druhých dveří.
Tady se očividně nešetřilo ani na nábytku, ani na oknech, jelikož jich v místnosti napočítala celkem čtyři. Jak si všimla, byl tu nový stůl, tentokrát vyhlížel mnohem bytelněji a celá místnost byla daleko větší, než ty předchozí. V rohu stála postel s nebesy a vedle ní noční stoleček. Nacházel se tu i další krb. I přes to, že tu byl značný počet skříní a poliček, by zde Marion mohla tancovat.
Záchody tu měla také po ruce, jelikož další dveře vedly do koupelny s vanou a toaletou.
Meruna se samolibým úsměvem pozoroval Marioninu očividnou radost nad pokojem. "Tak já vás tu nechám," řekl a chystal se odejít. Náhle si však vzpomněl ještě na jednu věc. " Pošlu vám sem jednoho člověka, který vás seznámí se vším, co vaše nynější funkce obnáší. Přijde sem asi za hodinu." Marion kývla na souhlas. Byla však zvědavá, koho ji sem Meruna pošle...
***
"Co to?!" zeptal se Severus nepříliš inteligentně. Meruna jen pokrčil rameny. "Prostě tam běžte a všechno jí vysvětlete." "S tím nesouhlasím!" vykřikl Severus. Tohle vůbec nečekal. Jak po něm Meruna může chtít něco takového? Zaučovat v prázdniny a ještě nějakého nafoukance z Bystrozorské školy, který si myslí, že když vystudoval, ví všechno na světě a tím pádem mu něco vysvětlovat nemá vůbec žádnou cenu. "Obávám se," řekl Meruna nesmlouvavým tónem, " že už tam budete muset jít. o vás." Severus zaúpěl. Asi nemá na výběr. Nechce, aby si ta osoba myslela, že je zbabělec.
"Jak se vlastně jmenuje?" zeptal se mimoděk.
"Marion Malfoy."
"To snad..."
"Obávám se, že je z Malfoyovic rodiny, Severusi," řekl Meruna a trochu posmutněl.
Severus si povzdechl. Nechtěl se setkat s dalším člověkem z Malfoyovic rodiny. Neměl na ně všechny žaludek. Nenáviděl je všechny. Jejich rodina byla prosycená zlem a nenávistí tak silně, že se s tím nedalo nic dělat. Navíc oni zapříčinili to, že je zde vlastně uvězněný. Zhluboka se nadechl a řekl onu osudnou větu: "Dobrá, budu ji zaučovat." Meruna povytáhl obočí a zadíval se pátravě na Severuse. "Jen doufám, že nechystáte nějakou levárnu, Severusi," dodal. Stručně potom Severusovi vysvětlil, kde se nacházejí její komnaty a s pocitem vítězství odešel. Severus si povzdechl a pomalu se šinul podle instrukcí k Marioniným komnatám...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eileen Eileen | 9. srpna 2012 v 16:06 | Reagovat

Nádherná povídka ;) krásně píšeš :D
Jo a kdybys chtěla, můžeš jet příští rok na tábor s náma..60 lidí není moc a většina je milá :D

2 aaaj aaaj | 10. srpna 2012 v 22:50 | Reagovat

Její komnaty, jak je Meruna důležitě nazval, vypadali

Její komnaty, jak je Meruna důležitě nazval, vypadaly

Záchody tu měla také po ruce, jelikož další dveře vedli
Záchod tu měla také po ruce, jelikož další dveře vedly

ale urcite pokracuj, píses moc pekne! chybky si opravís a dobrý :-)

3 Marika Tepeš Marika Tepeš | Web | 11. srpna 2012 v 9:20 | Reagovat

[1]:[2]: Děkuji!

4 Deniss♫ Deniss♫ | Web | 11. srpna 2012 v 10:50 | Reagovat

Eh.. chtěla bych vidět výraz v Severusově tváři, jakmile mu to Meruna oznámil! xD Těším se na další kapču! :)

5 Marika Tepeš Marika Tepeš | Web | 11. srpna 2012 v 13:01 | Reagovat

[4]:Děkuji. Já bych jeho výraz raději ani vidět nechtěla. To bych asi už nikdy neusnula :D

6 Vědma Vědma | Web | 15. srpna 2012 v 13:52 | Reagovat

"Co to?!" mě dostalo :D :D Nuada je zase prozměnu mrtvej smíchy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama