Zvrácená mysl jednoho temného člověka. Má černá duše nevěří ve světlo...
 

kapitola 2.- Míchaná vajíčka

24. února 2012 v 20:07 | Marika |  !Dcera Vlada - zastaveno
Je to tak trochu kratší, než ta kapitola předtím, Já jsem sem zkrátka chtěla jen něco dát. Snažila jsem tam napsat i trochu humoru ať to není tak ponuré(myslím, že se mi to povedlo). Pozor! Nové zjištění! Já tu povídku vlastně píšu o sobě... Samozřejmě jsem to tak nějak věděla od začátku xD, ale teď jsem se v tom utvrdila... No ikdyž nestávám tak brzo xD (nepočítám školu to nevstávám dobrovolně) možná příští díl napíšu tak, jako bych to byla já (Marika) kdo to popisuje.


Marika seděla před krbem a choulila se do deky. Přemýšlela o událostech včerejšího večera. Petr ji prozradil, že je čaroděj. Někdy to s tou upřímností vážně přehání. Dále také ovládá nitrozpit, do její paměti však vniknout nemohl, však jen na chvíli a stačil jen zjistit, že je čarodějka. Rozprávěli spolu o životě a taky "trochu" pili. Nakonec ji Petr pozval k němu domů. Do něj se přestěhoval před jedenácti lety. Proč, to ale neřekl. Jistě kvůli Severusovi. Nyní je brzo ráno a Petr ještě vyspává. Občas se neklidně zavrtí a něco zamumlá. Marika si povzdechla. Včera se mezi nimi nic nestalo. Petr byl tak na mol, že se musela hostinského zeptat kde bydlí. Dokonce kvůli němu spala v křesle! Teď mu bude určitě šíleně špatně a nebude si skoro na nic pamatovat. O Severusovi jí však neřekl ani v opilosti. Sama toho vypila dost, ale na ni alkohol skoro vůbec nepůsobí. Najednou si uvědomila, že má tak trochu hlad. Včera se moc nenajedla. Jen v nedalekém lese ulovila jednu srnku. Z krve zvířat se dá také žít. Žít? Ne jen přežívat. Petr na své posteli vypadal tak sladce a zranitelně... Ne! Tohle nemůžu. Odvrátila se. Už je osm hodin a ten otrapa pořád vyspává. Vstala ze židle a deku položila na křeslo. V zapáleném krbu tiše zapraskalo. I když bylo léto, v Petrově domě vládla zima. Asi důsledek kouzel. Pomalu přešla do kuchyně. Dostala nápad, jak ho probudit. Udělá mu snídani. Míchaná vejce budou nejlepší. Vzpomínala jak se to vlastně dělá. Otevřela lednici a vzala čtyři vejce. Ona také bude snídat, aby nevzbudila podezření. Po delším hledání našla i pánev a vařečku. Slaninu v lednici bohužel nenašla. Co dál? Vzpomínala. Bylo to už hodně dávno, co jako malá vařila s kuchařkou v kuchyni. Aha! Ještě cibule. Jenže, kde ji hledat? Myslí prohledala všechny kouty domu. Zjistila, že je ve sklepě. Došla do sklepa a s vítězným úsměvem se zase vrátila zpět. Cibuli s obtížemi nakrájela kouzlem a podařilo se jí najít i olej. Vylila ho trochu na pánev. Pánev položila na sporák a zapnula ho. Dala tam cibuli a následně vejce. Nebo je to naopak? To už je teď jedno. Začala míchat. Nějakým zázrakem se jí podařilo vejce nespálit. Měla je jen trochu sirové. Snad je tak má rád. Na stole v kuchyni našla chleba. Kouzlem z něj ukrojila dva velké kousky. Na pořádnou kocovinu je nejlepší se najíst. Táta si sice nechával vařit vývarovou polévku, ale tu já neumím. Povzdechla si. V šuplíku našla lžíce a položila je na talíře. Z ledničky ještě vyndala mléko a nalila ho do skleniček. Vše položila na stůl. Tak a teď ho půjde vzbudit. Včera ho uložila do postele (v duchu děkovala své nadlidské síle), ale nechala ho oblečeného. Ehm, ne že by netoužila ho vidět nahého, ale tak nějak si myslela, že pro něj ráno bude příjemnější probudit se oblečený. Ani boty mu nesundala. Jen ať trpí. Beze mě by nedošel ani domů. To už ale vstoupila do ložnice. Byl to legrační pohled na toho nevinného (k tomu já dodávám: nikdo není nevinný) člověka jak sladce spí spánkem nevědomého. Nechtělo se jí ho budit. Dívala by se na něj snad celý den, ale to by jim vystydla vejce. Zašeptala mu do ucha: "vstávej Petře snídaně je na stole". Žádná reakce. Tak trochu přidala na hlase:"vstávej Petře snídaně je na stole." Zase nic. Zatřásla s ním a zopakovala mnohem víc ostřeji než chtěla. "Vstávej Petře vystydnou ti vejce!" Petr si polekaně sedl a zmateně se začal rozhlížet. "Kde to jsem!" vyhrkl "a jaká snídaně?" Pak se trochu víc probral a vykřikl: "Co ty tady děláš?" "Takže", začala Marika, "Jsi u sebe doma a udělala jsem ti na snídani vejce a jen jsem tě sem včera dotáhla, když jsi byl na mol a uložila tě do postele a sama zapálila v krbu. Zlomila jsem si při tom nehet." vypískla názorně předvedla. Petr se nadechl, ale Marika ho předběhla. "Nakonec jsem si musela ustlat na křesle a přikrýt se starou dekou! Jen to jsem pro tebe udělala." Petr slezl z postele, ale to byla chyba. Málem by spadl, ale díky Marice se tak nestalo. "Ehm, díky." Zamumlal Petr. "Velice se omlouvám za své včerejší chování." Marika jen mávla rukou. Petra to upřímně mrzelo. Nechtěl se takhle opít, ale zvyk je železná košile. Sice od zmizení vy-víte-koho tak moc nepil, ale včera mu trochu ujely nervy. Po letech zase spatřil někoho od nich. Nyní věděl proč čistokrevní kouzelníci nemají rádi mudly. Dokážou být tak nesnesitelně nudní! Doškobrtali společně do kuchyně. Petrovi se moc jíst nechtělo, ale věděl, že si s tím Marika dala práci. Marika ho při jídle mírně pozorovala. Kéž bych tak měla nějaký prášek na bolestí hlavy.Nemohla se na něj dívat. Byl jako hromádka neštěstí. Oba jedli mlčky. "Ehm.." ozval se konečně Petr, když dojedli. Marika pozvedla obočí a přestala se věnovat mouše, která jí drze vlétla do mléka. "díky za všechno. Vím, že sis se mnou musela dát velkou práci. Ehm... dotáhnout mě až sem a taky ty vajíčka... Děkuji." Marika jen mávla rukou. "Vždyť to nic nebylo..." "Ale bylo", přel se s ní Petr." Vím kolik vážím a ty vajíčka se ti povedli. Jak si mohla vědět, že je mám rád tekutější?" "Ehm.. díky. Udělala jsem to ráda." Věnovala mu jeden ze svých okouzlujících (fuj to je slovo) úsměvů. Následně sklidila talíře do dřezu a přisedla si k němu....
Pokračování příště
A ten název... no nic chytřejšího mě nenapadlo.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje povídky?

Jo
Ne

Komentáře

1 L. L. | 24. února 2012 v 20:33 | Reagovat

Nauč se psát přímou řeč.

2 Karel Karel | 3. dubna 2012 v 12:10 | Reagovat

[1]::DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD si zabil :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama